Nakouknutí do autorské dílny, setkání 3. - Eliščini kamarádi, které malovaly děti (březen)

 Nakouknutí do autorské dílny

Liška Eliška a její kamarádi

 (Pokud raději čtete než posloucháte, celé setkání je sepsáno níže. Pod textem najdete několik ilustrací z chystané knihy - tentokrát s pozadím.)

Setkání 3. – Eliščini kamarádi, které malovaly děti

Dobrý den. Vítám vás u 3. setkání v mé autorské dílně. Dnes se podíváme na novinky z nakladatelství, seznámíme se s některými zvířecími kamarády, které malovaly děti, a nakonec si poslechneme příběh o ježku Hnědouchovi a jeho statečném činu. Tak pojďme na to!

 

Nejdříve tedy novinky za nakladatelství Klika. Na začátku března jsem podepsala smlouvu na zhotovení knihy a během několika dnů mi přišla předběžná kalkulace...Fíha, maličko se mi protočily panenky, protože ceny šly opravdu nahoru, a tak se částka pohybuje lehce nad 100 000.

Nejdříve mě polilo horko. Pak jsem si ale vzpomněla na vás, moje posluchače a čtenáře a na všechny lidičky, kteří se již nyní ptají po nové knize a těší se spolu se mnou na její vydání. A já věřím, že přes projekt na Hithitu se mi podaří vybrat část této závratné sumy díky všem, kteří si knížku předobjednají.

Jsem tedy stále optimistka, a protože se na knihu těším, hned jsem také vyhledala pomocí nakladatelství korektorku, s níž mám na začátek dubna domluvené 1. kolo korektury. A pak už mi ji pan Nosek může začít sázet do programu přesně tak, jak si představuji. Juchú!

 

A abych nezapomněla. V minulém měsíci jsem psala, že dám knížku přečíst dceři. Ta to i přes všechny školní povinnosti zvládla a já byla nadšená, když mi řekla, že se do ní hned začetla a líbí se jí.

 

Tak a teď už k těm zvířecím kamarádům, kteří se v knize objeví.

Některé jsem si vymyslela já tak, jak mi příběh běžel v hlavě. Několik kamarádů a zvířátek, které Eliška potká, však malovaly děti. Bylo to vloni v červnu při akci „Víkend na zámku“, kde jsem měla autorské čtení své druhé knihy a zároveň se výstavní síň konírna stala tak trošku mým pohádkovým světem.

Mezi zvířátky od dětí se objeví taky ježek Hnědouch, ježčí slečna Nela nebo kočka a zmije.

A právě o těch bude dnešní knižní ukázka. Ale nebojte. Jestli někdo z vás maloval zvířátko, které liška Eliška potká, v knize se určitě objeví a v příštím setkání si o dalších kamarádech ještě popovídáme.

Teď už ale nebudu zdržovat a jdeme na čtení!

 

……………………

Ježek Hnědouch

Eliška se na okamžik zastavila a tázavě se na Felixe zadívala: „Víš, moc by mě zajímalo, co to máš kolem krku?“

„To je modrý šátek,“ řekl hrdě lišák a hned vysvětloval: „Ten mám od dětí hajných. Víš, znamená, že mě mají rády a všichni jsme dobří kamarádi.“

„A tobě to nevadí?“ zajímala se Eliška, která si nedokázala představit, že by měla něco omotaného kolem sebe.

„Když jsem byl ještě hodně malý, tak mi šátek maličko vadil a já ho často packou sundal a hrál jsem si s ním. Však to taky není první šátek, který nosím. Ty ostatní jsem totiž tak trošku roztrhl. Ale to bylo při hře, víš?“ doplnil hned Felix, aby si Eliška nemyslela, že mít šátek je něco špatného.

„Pak jsem si na něj ale zvykl a teď jsem moc rád, že ho mám. Je to, jako by tím hajní říkali, že patřím do jejich rodiny.“

„Hmm, tak to je asi dobře, že?“ zapřemýšlela Eliška.

V tom se něco pohnulo v trávě. Eliška zpozorněla a přikrčila se. Felix na ni udiveně koukal: „Co to děláš?“

„Něco jsem zaslechla,“ špitla. „A ty se přikrč taky, nikdy nevíš, jaké nebezpečí na tebe číhá,“ sykla.

Zadívala se na Felixe tak naléhavě, že se okamžitě přikrčil a pozoroval hýbající se trávu opodál. Z nedalekého křoví vycupitali tři ježci.

„Jé, ježek Hnědouch a jeho kamarádi,“ zvesela zavolala Felix a hned se hrnul k funějícím hromádkám.

„Těch se bát nemusíme, jsou to přátelé,“ usmál se na Elišku.

Eliška si oddechla. Při představě, že musí utíkat nebo s někým zápasit, jí nebylo moc do smíchu. Teď se tedy přiblížila k pichlavým kuličkám a bedlivě je zkoumala.

Ježek Hnědouch zafuněl: „Ne tak blízko, liško, nelíbí se mi to.“

„Promiň,“ omlouvala se Eliška, „ale když vy tak zajímavě voníte.“

„To bude asi spadaným listím. Stavíme si totiž domeček na zimu,“ vysvětloval ježek Hnědouch. Pak představil lišce svoje kamarády: „Tohle jsou moji sourozenci. Ježek Béďa a ježčí slečna Nela.“

„Jste moc zajímaví. A máte báječné bodliny,“ chválila Eliška pichlavé kožíšky.

Ježci byli moc rádi, že je liška chválí, a když zjistili, že se zajímá o celou přírodu a je zvědavá na všechna zvířata, zeptala se Nela: „A zmiji už jsi viděla?“

„Kdo je zmije?“ vyptávala se Eliška.

„To je had. A docela jedovatý,“ vysvětloval Béďa. Pak se ale uchichtl: „Ovšem kam se hrabe na našeho Hnědoucha. Že jo?“ Významně se podíval na brášku.

„Ále, to nic nebylo. Kdybys tam byl ty, taky bys Micku zachránil,“ odfrkl Hnědouch a ptal se Felixe: „Už je jí líp?“

„Jasně,“ přikývl lišák, „byla jen hodně vystrašená a teď se bojí chodit dál do lesa. Jinak je úplně v pořádku.“ Eliška se dívala z jednoho na druhého a vůbec nerozuměla, o čem ti čtyři mluví.

Když to Felix viděl, začal Elišce líčit, jak kočka Micka, která žije v hájovně s nimi, šla jednoho dne na procházku a před ní se objevila zmije.

Micka byla tak vylekaná, že se nemohla ani pohnout. Zmije se vymrštila a málem ji kousla. Naštěstí byl blízko ježek Hnědouch, který zmiji přemohl a Micku zachránil.

„Tak to muselo být pěkně dobrodružné,“ žasla Eliška a obdivovala ježka Hnědoucha, který si na jedovatého hada troufl.

„Ale to opravdu nic nebylo,“ začervenal se ježek Hnědouch. Pak se rozloučil a spolu se svými sourozenci spěchal do sadu. Prý tam u ztrouchnivělého kmenu jedné jabloně vyčmuchal pár červíků, a teď na podzim je dobře, když si pořádně naplní bříška.

Felix ježkům mávl na rozloučenou a společně s Eliškou, která si díky povídání s ježky alespoň maličko odpočinula, pokračovali dál k hájovně.

………………….

 

A jak vypadá ježek Hnědouch, kočka Micka nebo zmije? U mně v knize takhle:-).

Titulní stranu jsem tento měsíc ještě nestihla, ale vrhla jsem se na malování pozadí obrázků. Rozhodovala jsem se mezi temperovými barvami a barvami vodovými. Nakonec to vyhrály vodové anilinky, a tak už mám některé obrázky kompletní...

To je pro dnešek vše:-).

Přeji vám pohodový víkend a za měsíc opět na slyšenou!