Nakouknutí do autorské dílny, setkání 7. - Zázraky se stále dějí

Nakouknutí do autorské dílny

Liška Eliška a její kamarádi

 

Setkání 7. – Zázraky se stále dějí

Poslední červnový víkend je tady a já vás vítám u našeho, již sedmého, setkání v mé autorské dílně.

Je to už 6 měsíců, co jsem oslovila nakladatelství Klika a začala chystat vše na novou knihu. Od té doby se událo mnoho věcí.

Dokončila jsem celý příběh, namalovala přes 40 ilustrací, spolu s manželem jsme připravili obálku knihy, přidali anotaci, knížka prošla první i druhou korekturou, sazbou a já ji nyní pročítám a kontroluji, protože jakmile dám zelenou a nahlásím konečný počet kusů, začínáme tisknout.

Po finanční stránce jsme si také užili. Nejdříve jsem si myslela, že mi ubydou starosti, když knihu vystavím jako projekt. I když to nakonec nevyšlo a nám přibyla další starost ohledně financování a správnému rozjetí rodinného e‑shopu, naučili jsme se zase spoustu nových věcí a je pro nás další zkušenost do života…člověk se pořád učí, a to je dobře😊…

…a kromě toho jsem opět poznala, že zázraky se dějí a dobrých lidí je pořád spousta. Nejdříve se jako kouzlem objevila má dobrá víla, a pak mnoho báječných osůbek, kteří to na první pokus nevzdali a po neúspěšném ukončení projektu na stránce Hithit si knížku předobjednávají na našich rodinných stránkách ubay.cz.

Možná jste mezi nimi právě Vy! A věřte, že díky Vám a všem dalším, kteří se k nám připojí, si budeme moci dovolit vytisknout knihu v takovém počtu, aby nebyla dražší, než jsem plánovala. DĚKUJI!

Jsem teď tedy ve fázi, kdy už se začínám těšit a musím přiznat, že jakmile bude mít v rukou knihu tiskárna, nedočkavě budu vyhlížet obrovskou zásilku…a pak mi začne další milé období, kdy budu příběhy o lišce Elišce s láskou balit a rozesílat (nebo roznášet) prvním čtenářům. Juchú!

A protože ke každé kapitolce zveřejňuji také pár ilustrací z knihy, na mém blogu najdete nejen obrázky, ale také finální přebal knihy, který je již hotový a připravený k tisku.

Ale teď už konec řečí a hurá na čtení. Dnes se vrátíme maličko zpátky, do doby, kdy byla Eliška ještě malá a máma liška vzala všechny své děti na procházku…

 

……………………………

OBJEVOVÁNÍ LESA

„Konečně je po dešti,“ spokojeně si zabroukla máma liška a šla budit liščata. „Vstávat, ospalci,“ volala, „je čas na ranní procházku!“

Ferdík s Páťou zakňourali: „Ještě chvilku, mami. Prosím.“

Zato Eliška, sotva slyšela o procházce, už byla na nohou a nedočkavě žduchala do brášků: „No tak, kluci, vstávat! Přece si nenecháme ujít další procházku lesem.“

„No jo, vždyť už jdem,“ ospale se ozval Ferdík a oba malí lišáci se kolébali za maminkou i Eliškou, která nadšeně poskakovala kolem mámy lišky.

Měla velikou radost a už se moc těšila. Venku vždy viděla něco nového a ráda objevovala přírodu, která ji obklopovala. Tak třeba minule. Přišli k malým zeleným keříkům, které nádherně voněly. Když jim pak maminka ukázala, že na nich rostou sladké borůvky, nemohla se jich nabažit.

Chvíli sice trvalo, než se naučila strčit čumáček až k borůvkám pod lístky, ale nakonec se jí to podařilo. Od té doby, když uvidí borůvkové keře, ráda si smlsne na jejich sladkých plodech.

Teď už tedy celá natěšená vyběhla z nory a už už by se rozeběhla směrem k lesu, kdyby ji maminka nezastavila.

„Eliško, kampak běžíš?“ vyčítavě se na ni podívala.

„No přece...“ Eliška nedopověděla. Vzpomněla si na to, co je maminka učí. Než vylezou z nory, vždy se mají opatrně rozhlédnout, čumáčkem zjistit, jestli není blízko nich nějaký cizí pach, a potom mohou potichu vylézt a znovu se pozorně dívat kolem sebe. Ve světě je přece tolik nebezpečí, a oni musí být ostražití.

„Promiň, mami,“ sklopila hlavu Eliška a vrátila se k bráškům. Čumáčkem propátrala okolí a potichu se vydala vpřed.

„Uši a čumáček pořád ve střehu!“ upozorňovala máma liška.

Všechna liščátka opatrně našlapovala, špičatá ouška byla nastražená a čumáčky nasávaly vůni čerstvě probuzeného rána.

Vtom se za nimi ozval zvuk praskající větve. Ferdík skočil za blízký keř, Páťa se přikrčil ve vysoké trávě a Eliška se schovala za spadlý kmen.

„Výborně, maličcí! Tohle už vám jde,“ pochválila svá liščí děťátka máma liška, která schválně skočila na uschlou větev poblíž liščat. Ta pod ní praskla a způsobila zvuk, který liščata vylekal.

Liščí sourozence pochvala potěšila. Když byli ještě malí, mohli si spolu celý den hrát. Teď už ale povyrostli a jejich maminka je učila, jak si v životě poradit. Nebudou totiž pořád jenom spolu. Jednou se rozeběhnou do světa, a musí se naučit, jak se o sebe postarat.

Teď mají za sebou další zkoušku a mohou vyrazit na slíbenou procházku. Dnes je máma liška vedla na druhý konec lesa, kde ještě nikdy nebyli. Eliška už se moc těšila. Každá procházka pro ni byla veliké dobrodružství.

Teď ale musela dávat pozor na cestu a být pozorná, jak říkala maminka. Dařilo se jí to ale jen málo. Dnes, po dešti, byl les jako vyměněný. Tráva byla poseta kapkami vody, které se leskly jako perličky, stromy se chlubily svěžím zeleným kabátkem, obloha se koupala v ranních červáncích a vzduch byl plný nových vůní.

„Eliško, přikrčit,“ zašeptala máma liška a ostražitě sledovala pohybující se houští.

„Srnka,“ tipoval Páťa.

„Medvěd,“ přál si Ferdík, který by jednou moc rád viděl opravdového huňáče.

„Pst,“ štěkla na ně liška, „ať ho nevyplašíte.“

„Zajíc,“ odtušila Eliška a moc si přála, aby se mýlila. Za okamžik z křoví opravdu vyběhl mladý zajíček. Lišky zpozorněly a hned se na něj vrhly. Jenom Eliška sledovala celou honičku zpovzdálí. Zajíc kličkoval mezi stromy a oba liščí bráškové utíkali za ním.

…………………………………………

 

A nakonec ještě pár dalších ilustrací z knihy....

...a přebal, který už je finální verzí:-). Manžel je vážně šikulka, že dal všechny mé podklady dohromady. Mám z toho velikou radost:-).

Líbí se vám ukázky z chystané knížky o lišce Elišce? Chtěli byste prožít všechna dobrodružství spolu s ní? Pokud ano, můžete si knížku předobjednat na našich rodinných stránkách www.ubay.cz a po vytištění poputuje celý příběh rovnou k vám😊.

Díky všem, kteří jste mě již podpořili! Moc si vážím vaší odvahy jít spolu se mnou po této dobrodružné cestě za zrozením nové knížky, která (a v to opravdu věřím) rozzáří oči mnoha malým čtenářům. DĚKUJI!